Aemilianus / Marcus Aemilius Aemilianus/, římský císař, se narodil v Mauretánii.

V roce 252 se stal místodržícím v Dolní Poesii. Gótové pod vedením Knivy, kterému Trebonianus Gallus přislíbil peněžitou podporu, začali dávat znovu najevo svou nespokojenost a žádali, aby byla částka zvýšena.

Aemilianus vyzval své vojáky, aby měli na paměti velikost Říma, a slíbil jim velké odměny za dobré výsledky v boji. Góty dal popravit a pak vtrhl přes Dunaj na jejich vlastní území.

Toto vítězství po celé řadě porážek přimělo vojáky v červnu 253 k rozhodnutí vyhlásit Aemilianuse císařem místo Galla. Aemilianus se vydal do Itálie a pokračoval v cestě na jih.

Galla a jeho syna Volusiana zavraždili jejich vlastní vojáci a za císaře přijali Aemiliana. Senát, který ho krátce před tím prohlásil za nepřítele státu nyní jeho povýšení potvrdil. Mince vydané jeho jménem dokazují, že byl uznán i v Egyptě a na celém východě.

Manželkou Aemiliana byla s největší pravděpodobností jistá Cornelia Supera, která se objevuje ba mincích s titulem Augusta.

Velerianus, kterého Galus povolal od Rýna, dále cestoval do Itálie když se dověděl o jeho smrti. Cestou byl svými vojáky prohlášen císařem. Měl velmi početnou a zdatnou armádu, aby se mohl postavit proti Alamanům.

Aemilianus postupoval na sever poloostrova, aby se s ním utkal, padl za oběť dýkám svých vlastních vojáků poblíž Spoletia, nedaleko místa, kde našli smrt i jeho předchůdce. Jeho vojsko zjistilo, že Valerianovy vojenské oddíly jsou silnější než jejich a že on sám je daleko výraznější osobností než Aemilianus. Bylo pro ně lepší se vyhnout nepříjemnostem další občanské války.