Alžběta Falcká

Česká královna Alžběta Falcká se narodila 16.8.1596, jako dcera skotského/ později i anglického krále/ Jakuba l. a Anny, princezny dánské.

Ona i její dva bratři Jindřich a Karel l., nabyli vychováváni na dvoře svého otce, ale vyrůstali v sídle lorda Harringtona. Byla jim věnována veškerá péče a dobré vzdělání v evangelickém náboženství.

Alžběta už jako velmi mladá byla velmi umělecky nadaná s náboženským cítěním. Svému vychovateli lordu Harringtonovi věnovala dlouhou báseň s náboženskou tematikou.

Dětství Alžběty i jejích bratrů bylo šťastné a spokojené. Bratra Jindřicha opravdu milovala a ano v budoucnu na něj nedala dopustit. Pojmenovala po něm svého nejstaršího syna a přála si být vedle tohoto bratra i pochována. On bohužel vinou zákeřné choroby zemřel.Jeho smrt rodiče příliš nezarmoutila. V té době probíhala oslava zásnub Alžběty s falckým Fridrichem. Smrt Jindřicha přerušilo tuto slavnost jen na krátkou dobu. Jakub l. byl velmi podivný otec. Fridrich si díky podobným zájmům, jaké měla Alžběta a svému pěknému vzhledu, získal její srdce. Alžběta ho velmi milovala a to jí nahradilo ztrátu jejího bratra.

V únoru 1613 uzavřeli Alžběta a Fridrich sňatek. Oslava byla opravdu velkolepá s maškarním průvodem, dostihy a ohňostroji. Alžběta měla bílé šaty z atlasu, vyšívané stříbrem. Do bílého atlasu byl oděn i Fridrich. Na jaře manželé odcestovali do Holandska. Tam se konaly slavnosti na jejich počest. Poté cestovali do Německa a tam prožili pár šťastných let. Během této doby se jim narodily tři děti: Jindřich Fridrich,Karel Ludvík a dcera Alžběta.

V srpnu 1619 byl Fridrich zvolen českými stavy za českého krále. Filip korunu přijal za podpory Alžběty a ta pánům slíbila přízeň a náklonnost. Manželé tedy přesídlili do Čech. Alžběta si zde ale nemohla zvyknout. Neuměla česky Německy jen pár slov. České ženy zase neovládaly francouzštinu a anglicky uměla ze zdejších dam jen jediná.

Alžběta byla vznešená, zvyklá na přepych. V Čechách se jí vše zdálo chudé a prosté. Obdivovala ale rudolfínské sbírky. Zdejší, pro n cizí prostředí a další těhotenství jí způsobovaly deprese. Fridrich, který byl v té době mimo Čechy, žádal v dopisech Alžbětu, aby nepodlehla melancholii.

Po Fridrichově příjezdu následovala jeho korunovace a 7.11.1619 korunovace Alžběty. V prosinci se narodil syn Ruprecht, který byl Alžbětiným nejmilejším dítětem.

Na podzim 1620 odešel Fridrich k vojsku. Každý den psal své ženě dopisy plné lásky. Koncem října Fridrich prosil svoji ženu, aby opustila Prahu z důvodu útoku bavorského vévody. Alžběta nechtěla Prahu opustit. Až teprve po bělohorské porážce odcestovala do Kostřína, kde byla nemile přivítána svým švagrem, kurfiřtem braniborským. Zde porodila čtvrtého syna Mořice.

Alžběta musela snášet ponížení, jako poražená a vyhnaná královna. Fridrich neměl ve válce štěstí. Přišel o vládu nad Čechami a o falcké země. Její švagr jí poskytl útočiště jen na dobu šestinedělí a její otec ji odmítl přijmout.

Němci nejevili zájem o Fridrichovu porážku, v Anglii ale vzbudila rozruch. Angličané čekali, že král Jakub pomstí svého zetě. Anglická šlechta přísahala Alžbětě věrnost. Králů Jakub i korunní princ Karel l., zůstali chladní. Jediné, na co Jakub přistoupil bylo, že bude Alžbětě vyplácena roční renta. Do jeho zemí ona i její rodina nesměli vstoupit.

V únoru 1621 odcestovala Alžběta do Haagu, kam ji pozval strýc Mořic Oranžský. Netušila, že zde stráví celých čtyřicet let.

V Haagu bylo středisko odboje proti Habsburkům. Alžběta se zajímala o politiku. Psala si s hrabětem Matyášem Jindřichem Thurnem, který byl hlavním vůdcem českého povstání. Jemu Alžběta dávala zprávy o stavu vojska a postupu vyjednávání.

Alžběta byla velmi oblíbená. I ve staří nalezla přítele, mladého lorda Cravena, který ji a její syny ochraňoval. Vypomáhal i finančně a poskytl jim svůj dům v Anglii. Aby jí udělal radost, koupil pro ni zámek, ve kterém vyrůstala.

Alžběta ani ve stáří nezapomínala na Čechy, dodržovala titul české královny a její dvůr byl útočištěm českých emigrantům

S největší pravděpodobností byl i Komenský ve styku s jejím dvorem a požehnal sňatku Alžbětině dceři Jindřišky s vévodou Zikmundem Rákoczym.

V roce 1632 Fridrich Falcký zemřel a zanechal své ženě deset nedospělých dětí. Alžběta byla nucena se o ně sama postarat. Poskytla jim dobré vzdělání, včetně výuky několika jazyků. Z těchto dětí se staly nejvzdělanější královští potomkové své doby.

Alžběta se snažila o navrácení otcovského dědictví. Ferdinandovo přání, dát syna Karla Ludvika na vychování do Vídně a nechat ho přestoupit na katolickou víru,mu nesplnila. Bylo by to pro ni velké ponížení.

Alžběta ve stáří zažila několik zklamaní a bolestí: zemřely jí některé děti a jiné přestoupily na katolickou víru. V Anglii popravili jejího bratra a ani její finanční situace nebyla dobrá.

Na jaře 1661 přijala pozvání synovce Karla lll. Do Anglie, těšila se, že si zde odpočine. V únoru 1662 ale zemřela a to na den výročí své svatby s Fridrichem. Byla pochována ve Westminsterském opatství v Londýně. Angličané ji nazývali „ Queen of Hearts“ / královna lidských srdcí/.

Narození: 16. 8. 1596 , Skotsko
Úmrtí: 13. 2. 1662  ve věku 65 let †
Znamení: lev  

2 se líbí, 0 se nelíbí