Filip II. Habsburský, zvaný El Prudente, Moudrý byl král španělský (1556–1598), neapolský a sicilský (1554–1598), anglický (spoluvládce Marie Tudorovny, 1554–1558), portugalský (1580–1598) a chilský (1554–1556) a vévoda burgundský (označován jako...
Životopis
Filip II. Habsburský, zvaný El Prudente, Moudrý byl král španělský (1556–1598), neapolský a sicilský (1554–1598), anglický (spoluvládce Marie Tudorovny, 1554–1558), portugalský (1580–1598) a chilský (1554–1556) a vévoda burgundský (označován jako Filip V. Burgundský). Byl synem Karla V. a Isabely Portugalské (1503-1539).
Byl jediným legitimním synem Karla V., který se dožil dospělosti, a zároveň prvním oficiálním králem Španělska. Po smrti své ženy Marie I. Tudorovny se neúspěšně ucházel o ruku její nevlastní sestry Alžběty I.
Vedl úspěšnou válku s Turky ve Středomoří (viz bitva u Lepanta) a méně úspěšné války v Nizozemí. Neúspěšně se pokusil napadnout Anglii (1588 – zkáza Neporazitelné Armady). Nastoupil na trůn po abdikaci svého otce. Ke Španělsku připojil Portugalsko a Filipíny. Často válčil, ale čelil i řadě povstáním. Důsledkem udržování velké armády a státního aparátu byly dva státní bankroty.
Mládí
Filip se narodil ve Valladolidu roku 1527 jako právoplatný syn císaře svaté říše římské Karla V. Do svých sedmi let vyrůstal u své matky Isabely a sester, jeho otec Karel za své vlády ve Španělsku téměř nepobýval a bojoval v Itálii a Francii.
Filip byl již od malička vzděláván v mnoha směrech. Ve své knihovně měl více jak 13 500 knih. Filip nalezl svůj oblíbený obor ve čtrnácti letech, když dostal první architektonické pojednání. Jeho záliba v architektuře se projevila později při stavbě jeho sídla a klášteru Escorialu, na jehož výstavbě se podílel alespoň schvalováním veškerých podrobností. I přesto, že byl vzdělaný člověk, jeho znalosti cizích jazyků byli na svoji dobu nedostačující, krom Španělštiny uměl okrajově Německy a Francouzsky.
Filip již v roce 1540 získává svoje první území, Milánské vévodství, které mu daroval jeho otec Karel poté co je získal po bezdětném Františku Sforzovy.
Sňatková politika
V roce 1543 se Filip poprvé oženil se svou sestřenicí Marií. Toto manželství ale nebylo šťastné, protože Marie zemřela několik dní po porodu prvorozeného syna Karla, který trpěl genetickými vadami a psychickou labilitou způsobenou blízkým příbuzenstvím rodičů, v roce 1545.
Později, v roce 1554, se Filip oženil podruhé. Tento sňatek byl víceméně politický a vzal si v něm o jedenáct let starší anglickou královnu Marii Tudorovnu. Toto manželství bohužel nebylo požehnáno dětmi a navíc Marie roku 1558 umírá. Tímto sňatkem se stal Anglickým králem a získal tituly Jerusalemský (v této době již titul historický) a Neapolský král. Po Mariině smrti se také ucházel o ruku její nevlastní sestry Alžběty.
Po Augšpurském míru v roce 1556 Filipův otec, Karel, rezignuje na své funkce. Filip získává i přesto že se snažil nechat svého syna jmenovat císařem Svaté říše římské, tak se
Po skončení válek s Francií v roce 1559 si vzal dceru Jindřicha II. Francouzského, Alžbětu z Valois, která byla ale mnohem dříve přislíbena jeho prvorozenému synu Karlovi. Filip nikdy netrpěl náchylností ke svému synovi a proto tento spor skončil pokusem Filipova zavraždění po kterém nechal Filip Karla uvěznit. Toto manželství bylo naplněno jenom zčásti, když Alžběta porodila do své smrti v roce 1568 pouze dvě dcery.
Po smrti Alžběty z Valois si vzal Filip další ženu, svoji neteř Annu Habsburskou, která byla také přislíbena jeho synu Karlovi, jenomže ten mezitím v roce 1568 zemřel hlady, když držel protestní hladovku, ve svém vězení uvaleném na něj Filipem. Anna byla dcerou Maxmiliána II., císaře svaté říše římské. Z tohoto manželství vzešlo několik potomků a především syn Filip, pozdější nástupce Filip III. Španělský.
Byl jediným legitimním synem Karla V., který se dožil dospělosti, a zároveň prvním oficiálním králem Španělska. Po smrti své ženy Marie I. Tudorovny se neúspěšně ucházel o ruku její nevlastní sestry Alžběty I.
Vedl úspěšnou válku s Turky ve Středomoří (viz bitva u Lepanta) a méně úspěšné války v Nizozemí. Neúspěšně se pokusil napadnout Anglii (1588 – zkáza Neporazitelné Armady). Nastoupil na trůn po abdikaci svého otce. Ke Španělsku připojil Portugalsko a Filipíny. Často válčil, ale čelil i řadě povstáním. Důsledkem udržování velké armády a státního aparátu byly dva státní bankroty.
Mládí
Filip se narodil ve Valladolidu roku 1527 jako právoplatný syn císaře svaté říše římské Karla V. Do svých sedmi let vyrůstal u své matky Isabely a sester, jeho otec Karel za své vlády ve Španělsku téměř nepobýval a bojoval v Itálii a Francii.
Filip byl již od malička vzděláván v mnoha směrech. Ve své knihovně měl více jak 13 500 knih. Filip nalezl svůj oblíbený obor ve čtrnácti letech, když dostal první architektonické pojednání. Jeho záliba v architektuře se projevila později při stavbě jeho sídla a klášteru Escorialu, na jehož výstavbě se podílel alespoň schvalováním veškerých podrobností. I přesto, že byl vzdělaný člověk, jeho znalosti cizích jazyků byli na svoji dobu nedostačující, krom Španělštiny uměl okrajově Německy a Francouzsky.
Filip již v roce 1540 získává svoje první území, Milánské vévodství, které mu daroval jeho otec Karel poté co je získal po bezdětném Františku Sforzovy.
Sňatková politika
V roce 1543 se Filip poprvé oženil se svou sestřenicí Marií. Toto manželství ale nebylo šťastné, protože Marie zemřela několik dní po porodu prvorozeného syna Karla, který trpěl genetickými vadami a psychickou labilitou způsobenou blízkým příbuzenstvím rodičů, v roce 1545.
Později, v roce 1554, se Filip oženil podruhé. Tento sňatek byl víceméně politický a vzal si v něm o jedenáct let starší anglickou královnu Marii Tudorovnu. Toto manželství bohužel nebylo požehnáno dětmi a navíc Marie roku 1558 umírá. Tímto sňatkem se stal Anglickým králem a získal tituly Jerusalemský (v této době již titul historický) a Neapolský král. Po Mariině smrti se také ucházel o ruku její nevlastní sestry Alžběty.
Po Augšpurském míru v roce 1556 Filipův otec, Karel, rezignuje na své funkce. Filip získává i přesto že se snažil nechat svého syna jmenovat císařem Svaté říše římské, tak se
Po skončení válek s Francií v roce 1559 si vzal dceru Jindřicha II. Francouzského, Alžbětu z Valois, která byla ale mnohem dříve přislíbena jeho prvorozenému synu Karlovi. Filip nikdy netrpěl náchylností ke svému synovi a proto tento spor skončil pokusem Filipova zavraždění po kterém nechal Filip Karla uvěznit. Toto manželství bylo naplněno jenom zčásti, když Alžběta porodila do své smrti v roce 1568 pouze dvě dcery.
Po smrti Alžběty z Valois si vzal Filip další ženu, svoji neteř Annu Habsburskou, která byla také přislíbena jeho synu Karlovi, jenomže ten mezitím v roce 1568 zemřel hlady, když držel protestní hladovku, ve svém vězení uvaleném na něj Filipem. Anna byla dcerou Maxmiliána II., císaře svaté říše římské. Z tohoto manželství vzešlo několik potomků a především syn Filip, pozdější nástupce Filip III. Španělský.