Kateřina Veliká

ruská carevna

Narození:
2. května 1729
Úmrtí:
17. listopadu 1796
Upravit profil
Kateřina Veliká ruská carevna se narodila 2.5.1729 jako dcera knížete z Anhalt – Zerbstu a princezny z Holsteinu – Gottorpu. Její pravé jméno bylo Sofie Frederika Augusta. Její rodina byla bohatá na mezinárodní příbuzenské vztahy a snažila se...

Životopis

Kateřina Veliká ruská carevna se narodila 2.5.1729 jako dcera knížete z Anhalt – Zerbstu a princezny z Holsteinu – Gottorpu. Její pravé jméno bylo Sofie Frederika Augusta.

Její rodina byla bohatá na mezinárodní příbuzenské vztahy a snažila se o nejrůznější sňatkové kombinace pro svou hezkou dceru. V roce 1743 přišel dopis z Ruska, ve kterém byla výzva pro Kateřinu a její matku k okamžitému příjezdu do Petrohradu. Princezna, která se pečlivě učila rusky přestoupila pod jménem Kateřina na pravoslaví a tím císařovnu Alžbětu plně uspokojila.

V roce 1745 se Kateřina provdala za duševně méněcenného následníka trůnu, carevnina synovce Petra z Holstein – Gottorfu. Ten se stal po smrti Alžběty carem, bohužel jen na půl roku.

Během státního převratu byl Petr uvězněn a Kateřina byla jmenována carevnou. Petr byl později zavražděn. V roce 1764 byl zavražděn také brunšvický uchazeč o trůn Ivan lV.

Kateřina prožila osmnáct let jako politická zajatkyně a mohla se věnovat jen svým knihám, byla ale rozhodnuta panovat. Jejím plánem bylo zavézt osvícenou „filozofickou“ monarchii. Z Ruska chtěla učinit evropskou zemi. Na její dvůr byli zváni významní spisovatelé a filozofové. Většina jejích politických reforem skončila na samém začátku a to zejména díky Kateřininým oblíbencům, mezi které patřil i kníže Potěmkin.

Kateřina se vyrovnávala i s odbojem ve své zemi. V letech 1773 -1775 povstali rolníci pod vedením kozáka Pugačeva, který tvrdil, že je zázračně zachráněný car Petr lll. Porážka povstání přinesla zostření nevolnického režimu.

V zahraniční politice si Kateřina počínala výborně. V bojích s Turka získala Krym a přístup k Černému moři. Těžila z mezinárodních střetů kolem Polska, které Rusku přinesly nemalé územní zisky. Ukrajinští kozáci ztratili svou autonomii– počínaje rokem 1763 byl kraj kolem Saratova osídlen protestantskými volžskými Němci. Když rakouský císař Josef ll. navázal se „Semiramidou Severu“ spojenectví proti Anglii a Turkům, zavládlo v Evropě zděšení.

Snem Kateřiny bylo obnovení východořímské říše. Za své cíle bojovala tvrdě a odhodlaně. Po její smrti 17.11.1796, bylo Rusko už evropskou velmocí.