Meneláos

Meneláos je v řecké mytologii syn mykénského krále Átrea a jeho manželky Áeropé. Byl králem ve Spartě.

Je známý jako jedna z hlavních postav Homérových eposů. Byl manželem ženy, pro níž se vedla trojská válka a Meneláos byl tím, kdo k ní dal podnět. Nikdo mu však jeho jednání nevyčítal, hájil svou čest a právo a podnikl všechny kroky pro jednání, které mohlo vést ke smíru. Když i poté byla válka neodvratná, byl v ní statečným bojovníkem.

Jeho osud nebyl nijak záviděníhodný. Jako mladík byl donucen i se svým bratrem Agamemnonem uprchnout z rodných Mykén, když jeho strýc Thyestés jejich otce zavraždil a usiloval i o jejich život. Bratři našli útočiště u spartského krále Tyndarea. Po krátké době se oženil s jeho nevlastní dcerou Helenou. Jejím otcem byl nejvyšší bůh Zeus, kterému se zalíbila králova manželka Léda.

Helena byla široko daleko vyhlášená krasavice, ucházelo se o ni spousta urozených a statečných mužů. Nápadníci se málem dostali do ozbrojených střetů. Helena si nakonec sama vybrala Meneláa, měli spolu brzy dceru Hermionu. Když její otec, král Tyndareós zemřel, ona sama dosadila Meneláa na spartský trůn. Doba jeho klidné vlády a rodinné pohody však netrvala dlouho.

Do Sparty přijel syn krále Priama, trojský princ Paris,v doprovodu svého bratrance Aineia. To bylo poté, co Paris rozhodoval o „té nejkrásnější“ mezi bohyní Hérou, Athénou a Afrodíté. Zvolil tu třetí, která mu slíbila lásku nejkrásnější ženy. Tou ženou byla Helena. Král Meneláos hosty přivítal se vší pohostinností a když jim představil svou manželku, Paris se do ní zamiloval na první pohled. A také Helena mu byla nakloněna.

Meneláos měl povinnosti na Krétě, zanechal své hosty manželce, kterou nabádal, aby jim ve všem vyhověla. A Helena to vzala doslova: opustila manžela i malou dceru a odplula s Paridem do Tróje. Meneláos po návratu zjistil, že kromě manželky odvezl Paris také jeho pokladnici. To byla hrubá urážka, šlo o čest muže, ale také o hrubé porušení zásad pohostinnosti. A to nemohlo zůstat nepotrestáno. Meneláos se vypravil do Mykén k bratru Agamemnónovi a žádal o pomoc.

Agamemnón radil nejprve odplout do Tróje spolu s chytrým ithackým králem Odysseem a požádat trojského krále Priama, aby Helena byla navrácena. Ale vyjednávání k ničemu nevedlo, Paris byl ochoten vrátit pokladnici, ne však Helenu.

Tak Agamemnón vyzval všechny řecké krále, aby mu pomohli potrestat tuto urážku a vyhlásil Priamovi válku. Velká vojenská výprava slibovala bohatou kořist, takže se brzy shromáždilo na sto tisíc mužů a armáda vyplula k Tróji. Meneláos sám přivedl šest tisíc statečných bojovníků, kteří pod jeho vedením vynikali odvahou, ale také vojenskou kázní.

Trojská válka pak trvala dlouhých deset let - v prvních devíti se Achájci zdárně vylodili na pobřeží u Tróje, útočili na městské hradby, obléhali město, ale neúspěšně. Rozhodnout měl až desátý rok. Meneláos měl za sebou mnohé hrdinské činy, nejvíce se však mluvilo o třech.

Vojsko už bylo unaveno a nespokojeno z dlouhých bezvýsledných bojů a tak na počátku desátého roku byli muži toho názoru, že mají-li vůdcové něco proti sobě, ať si to také mezi sebou vyřídí sami, v boji na život a na smrt. A tak Meneláos přijal Paridovu výzvu k boji, nad nímž ochranně stála bohyně Afrodíta. Meneláos se ničeho nezalekl a bez větších potíží Parida porazil. Býval by ho zabil, ale Afrodíta ho zakryla mrakem a odnesla na vlastních rukou do bezpečí.
Druhým Meneláovým velkým činem byla záchrana těla padlého hrdiny Patrokla, Achilleova přítele.
Potřetí se vyznamenal při boji o hrad krále Priama. Byl jedním z bojovníků, kteří se ukryli v trojském koni a lstí se tak dostali za hradby města a způsobili jeho pád. Tam také v jedné z ložnic zabil Paridova bratra Déifoba, který po smrti Paridově se oženil s Helenou. Meneláos si Helenu vybojoval zpátky a vracel se s ní do Sparty jako vítěz. Heleně nikdy nic nevyčítal, protože jedině Parida vinil z jejího únosu.
Cesta domů však nebyla šťastná. Nejprve u ostrova Lesbos zničila bouře jejich lodě, na další cestě bůh Apollón zabil kormidelníka Frontia, později u Kréty další bouře většinu lodí potopila, jiné roztříštila o pobřeží. Meneláovu loď zahnal vítr až do ústí Nilu. Protože tam neobětovali bohům, za trest museli ještě sedm let bloudit Egyptem a Libyí než se dostali zpět k Nilu; tam mu mořský bůh Próteus poradil cestu domů, kde nakonec šťastně přistáli.

Přivezli si vzácný dárek, který dostala Helena při loučení s manželkou egyptského krále: malou nádobku s kouzelným odvarem. Kdo ho vypil, zapomněl na všechny dřívější strasti. Tak Helena zapomněla na své dva předchozí manžele a Meneláos na válečné útrapy a bloudění na cestě domů. Žili poté šťastni a dokonce byli po smrti z vůle bohů přeneseni do Élysia, kde už je žádné pozemské trápení nedostihlo.

Narození: Sparta
Úmrtí: None, Sparta †

4 se líbí, 0 se nelíbí