Meni (nebo též řecky Menés) byl egyptský mytický Faraon, který žil zhruba kolem roku 3 000 př.n.l. Podle egyptských mýtů byl Egypt rozdělen na dvě království, Horní a Dolní, a byl to až hornoegyptský král Meni, kdo sjednotil obě země pod jednu...
Životopis
Meni (nebo též řecky Menés) byl egyptský mytický Faraon, který žil zhruba kolem roku 3 000 př.n.l. Podle egyptských mýtů byl Egypt rozdělen na dvě království, Horní a Dolní, a byl to až hornoegyptský král Meni, kdo sjednotil obě země pod jednu vládu.
Poté, co obě království sjednotil, založil na hranici mezi nimi nové město, Mennofer, které se stalo prvním hlavním městem sjednoceného Egypta. Meni byl také jako první panovník sjednocené země zakladatelem první dynastie.
Egyptologové však zatím nenašli žádné důkazy toho, že by kdy žil panovník tohoto jména. O Meneim hovoři jen Nebtyjské symboly na Fivefoldské desce a pak kněz Manehto (3. století př. n. l.), který v ptolemaiovské (tedy časově značně vzdálené) době sepsal dějiny Egypta a jehož rozčlenění panovníků do 30ti dynastií je takřka bezezměn používáno dodnes. Manehto však ve své práci použil pořečtěnou podobu jeho jména.
Nalezené důkazy navíc hovoří, že ve skutečnosti žádné Dolní Království neexistovalo, že existovalo jenom Horní. V předdynastyckém období šel vývoj jak v horní tak i dolní části země rozdílným tempem a skutečné a jednotné státní zřízení bylo zatím prokázáno jen v Horním Egyptě. Dolní Egypt měl buď mnohem méně centralizovanou podobu vlády, nebo byl dokonce jen uskupením několika menších celků, které spolu koexistovaly na dolnoegyptském území.
O postavě sjednotitele je to poněkud jednodušší. Podle nálezu takzvane narmerovy palety to byl panovník Narmer z takzvané nulté dynastie (panovníci vládnoucí před sjednocenm zěmě), který si z Horního Egypta vojensky podmanil Dolní Egypt. Na oné paletě je Narmer na jedné straně vyobrazen s hornoegyptskou korunou a na její druhé straně zase s dolnoegyptskou korunou. Paletu navíc dále zdobí vojenské výjevy a zobrazení zajatců. Obojí napovídá že Narmer dobyl a ke svému území vojensky připojil Dolní Egypt.
Z tohoto nálezu by se dalo soudit, že Narmer je naším mytickým panovníkem. Mohlo to být také i jeho druhé jméno, které se zachovalo jen v ústní podobě a zaznamenané až později do královských seznamů a které kněz Manehto zapsal v ptolemaiovské době do své práce.
Narmerovým nástupcem (a snad i synem) byl Hor-Aha, který je prvním panovníkem první dynastie a kterému je egyptology připisováno založení města Mennofer. Z tohoto hlediska by se dalo říci, že sice jeho předchůdce dobyl dolní část země, ale až Aha vytvořil z dobytého a sjednoceného území skutečný stát. Takže by to mohl být Hor-Aha, kdo je oním bájným Menim, který byl podle egyťanů tím panovníkem, který Mennofer založil.
Poslední teorií ohledně skutečné totožnosti Meniho, je možnost, že Meni je mytickým splynutím obou výše zmíněných panovníků, z nichž jeden připojil k Hornímu království to Dolní vojensky a druhý administrativně.
Poté, co obě království sjednotil, založil na hranici mezi nimi nové město, Mennofer, které se stalo prvním hlavním městem sjednoceného Egypta. Meni byl také jako první panovník sjednocené země zakladatelem první dynastie.
Egyptologové však zatím nenašli žádné důkazy toho, že by kdy žil panovník tohoto jména. O Meneim hovoři jen Nebtyjské symboly na Fivefoldské desce a pak kněz Manehto (3. století př. n. l.), který v ptolemaiovské (tedy časově značně vzdálené) době sepsal dějiny Egypta a jehož rozčlenění panovníků do 30ti dynastií je takřka bezezměn používáno dodnes. Manehto však ve své práci použil pořečtěnou podobu jeho jména.
Nalezené důkazy navíc hovoří, že ve skutečnosti žádné Dolní Království neexistovalo, že existovalo jenom Horní. V předdynastyckém období šel vývoj jak v horní tak i dolní části země rozdílným tempem a skutečné a jednotné státní zřízení bylo zatím prokázáno jen v Horním Egyptě. Dolní Egypt měl buď mnohem méně centralizovanou podobu vlády, nebo byl dokonce jen uskupením několika menších celků, které spolu koexistovaly na dolnoegyptském území.
O postavě sjednotitele je to poněkud jednodušší. Podle nálezu takzvane narmerovy palety to byl panovník Narmer z takzvané nulté dynastie (panovníci vládnoucí před sjednocenm zěmě), který si z Horního Egypta vojensky podmanil Dolní Egypt. Na oné paletě je Narmer na jedné straně vyobrazen s hornoegyptskou korunou a na její druhé straně zase s dolnoegyptskou korunou. Paletu navíc dále zdobí vojenské výjevy a zobrazení zajatců. Obojí napovídá že Narmer dobyl a ke svému území vojensky připojil Dolní Egypt.
Z tohoto nálezu by se dalo soudit, že Narmer je naším mytickým panovníkem. Mohlo to být také i jeho druhé jméno, které se zachovalo jen v ústní podobě a zaznamenané až později do královských seznamů a které kněz Manehto zapsal v ptolemaiovské době do své práce.
Narmerovým nástupcem (a snad i synem) byl Hor-Aha, který je prvním panovníkem první dynastie a kterému je egyptology připisováno založení města Mennofer. Z tohoto hlediska by se dalo říci, že sice jeho předchůdce dobyl dolní část země, ale až Aha vytvořil z dobytého a sjednoceného území skutečný stát. Takže by to mohl být Hor-Aha, kdo je oním bájným Menim, který byl podle egyťanů tím panovníkem, který Mennofer založil.
Poslední teorií ohledně skutečné totožnosti Meniho, je možnost, že Meni je mytickým splynutím obou výše zmíněných panovníků, z nichž jeden připojil k Hornímu království to Dolní vojensky a druhý administrativně.