Michael III.

Michael III. Metystes (840–867) byl v letech 842 až 867 císař byzantské říše. Vláda Michaela III. představuje jakési přechodné období v byzantských dějinách.

Za Michaela zpočátku vládla převážně jeho matka Theodora a od roku 856, když dal její bratr Bardas zavraždit ministra Theoktista a Theodora musela odstoupit, vládl za něj vojevůdce Bardas s titulem caesar.

Roku 860 na říši poprvé v byzantských dějinách zaútočili Rusové (Varjagové), kteří připluli až k Cařihradu a vyžádali si zaplacení výkupného a podpis obchodních smluv. Obchod probíhal prostřednictvím byzantského Chersonu (Krym). Probíhaly i menší boje s Araby v Arménii, na Eufratu, na Nilu a na Krétě. Patriarcha Fotios po útoku Varjagů poslal křesťanské misie k Chazarům (Svatý Cyril) a do Kyjeva.

V roce 858 došlo poprvé od roku 800 k většímu konfliktu s papežem v Římě: Když na Tři krále roku 857 patriarcha Ignatios (846–857) odmítl Bardovi udělit svaté přijímání, Bardas ho nahradil novým patriarchou Fotiem (učitel svatého Cyrila), přičemž porušil několik předpisů. Ignatios odmítal odstoupit. Následujícího roku mniši ze slavného cařihradského kláštera Studion odmítli uznat Fotia a obrátili se na papeže s prosbou o podporu Ignatia. Na základě falešných informací a úplatků jeho poslů papež nejprve uznal Fotia, ale když dostal informace od Ignatiova posla, roku 863 Fotia opět sesadil. Fotios, podporovaný Bardem, papežovy výzvy ignoroval a Ignatia uvěznil a papež dále odmítal Fotia uznat. Roku 867 dokonce Fotios papeže exkomunikoval. Zdůvodnil to mimo jiné vsuvkou filioque, kterou Západ (Řím) kdysi vložil do textu cařihradského vyznání (kréda), a kterou Východ (Byzantská říše) nikdy neuznal.

Cyril a Metoděj:
V pozadí uvedeného církevního rozkolu stál počínající souboj mezi Římem a Cařihradem o vliv na Slovany nedávno přivedené na křesťankou víru (nejvíce na Velké Moravě a v Bulharsku). V roku 862 se velkomoravský vládce Rastislav, potom co neuspěl u papeže v Římě, obrátil na Cařihrad s prosbou o slovanské učitele a misionáře, načež mu Cařihrad poslal Cyrila s bratrem Metodějem. Bulhaři, které obrátili na křesťanskou víru okolo roku 863 řečtí misionáři, se nejprve roku 863 obrátili na papeže, a po jistých tahanicích se nakonec roku 870 církevně poddali Cařihradu.

Po zavraždění Barda roku 865 se spoluvládcem Michaela III. stal původem arménský podkoní Basileios, zakladatel nové dynastie.

Michael III. byl nakonec zavražděn roku 867.

Narození: 840
Úmrtí: 867  ve věku 27 let †

0 se líbí, 0 se nelíbí