Necerichet (Džoser)

Džoser (Horovým jménem Necerichet; řecky Tosorthos) nazývaný též Nádherný nebo Posvátný byl pravděpodobně druhým egyptským faraonem 3. dynastie (Stará říše). Vládl přibližně v letech 2690/2640–2670/2620 př. n. l. Spekuluje se, že se dostal k moci uzurpací, tj. násilným odstraněním legálního dědice trůnu.

Vláda
Panováním krále Džosera začíná jedno z nejskvělejších období Staré říše, někdy též nazývané „Džoserovo století“. Sám faraon vládl jako teokratický despota. Z nápisu ve Vádí Hammámat víme, že vyslal expedici na Sinaj (v čele byl velitel králových vojáků a správce pouštní oblasti Negtanch), kde docílil četných územních zisků (zde ho zajímaly hlavně měděné a tyrkysové doly ve Vádí Magháře). Na obranu jižních hranic Egypta dal vybudovat zeď u prvního nilského kataraktu za Asuánem. Přenesl královské sídlo z Ceneje (Thinis) do Memfidy (Mennofer), města ležícího na rozhraní Horního a Dolního Egypta. Nedaleko Memfidy vybudoval malou svatyni, z níž jsou dnes už jen ruiny.

Za jeho vlády prý vypukl veliký hlad, protože se Nil už navyléval ze svého koryta. O tom víme pouze z Ptolemaiovské desky (tzv. hladová stéla), jež říká: „7 let byla bída a hlad“. Král nevěděl proč, a tak se obrátil ke kněžím. Ti po usilovném pátrání zjistili, že se na ně hněvá bůh Chnum, že jeho sandály brání toku Nilu. Chnumovi byl druhý den obětován chléb, pivo a drůbež a záplavy začaly.

Džoserova pyramida
Džoser si během své vlády nechal postavit symbolickou hrobku na královském pohřebišti v Abydu (Ebozev). Je na místě zvaném Bét-Challáf a převyšuje všechny ostatní; je jen z nepálených sušených cihel. Jeho skutečná hrobka je v Sakkáře (tzv. sakkárský komplex) – leží na ploše měřící 15 ha. Stavitelem této první egyptské pyramidy byl Imhotep.

Imhotep dal odvést písek a vyrovnat na staveništi vápencový povrch. Potom byly v kameni vyhloubeny asi 28 m dlouhé šachty a jejich dno bylo obloženo žulou. Ta se v okolí netěžila, proto se musela dovážet z lomů 800 km od Sakkáry a kvádry byly dopravovány po Nilu. Stupňovitá Džoserova pyramida je od Velké pyramidy v Gíze vzdálena asi 14 km. Byla původně jen mastabou, která patřila královu pravděpodobnému předchůdci Sanachtovi (Nebka). Imhotep tuto základní stavbu navýšil o dva stupně, později přidal ještě tři další – tak vznikla první pyramida. Po několika pozdějších úpravách získala stavba svůj dnešní šestistupňový vzhled.

Úmrtí: None †

0 se líbí, 0 se nelíbí