Ota I. Olomoucký

syn břetislava i. a jitky ze svinibrodu (schweinfurtu), kníže olomouckého údělu (1061–1186) z dynastie přemyslovců

Narození:
9. června 1086
Úmrtí:
9. června 1086
Upravit profil
Ota I. Olomoucký († 9. červen 1086), řečený také Sličný, byl nejmladší syn Břetislava I. a Jitky ze Svinibrodu (Schweinfurtu), kníže olomouckého údělu (1061–1186) z dynastie Přemyslovců. Jak už naznačuje jeho přezdívka, Ota I. zřejmě patřil mezi...

Životopis

Ota I. Olomoucký († 9. červen 1086), řečený také Sličný, byl nejmladší syn Břetislava I. a Jitky ze Svinibrodu (Schweinfurtu), kníže olomouckého údělu (1061–1186) z dynastie Přemyslovců. Jak už naznačuje jeho přezdívka, Ota I. zřejmě patřil mezi nejpůvabnější příslušníky českého panovnického rodu.

Za vlády Břetislava a Spytihněva:
Břetislav I. krátce před svou smrtí ustanovil stařešinský nástupnický řád, kdy se českým knížetem měl stát vždy nejstarší Přemyslovec, a Moravu rozdělil na severní část, Olomoucko, a jižní, Brněnsko. Po Břetislavově smrti (1055) se knížetem stal jeho nejstarší syn Spytihněv II., Olomoucko získali další syn Vratislav a Konrád s Otou jižní část Moravy.

Olomoucký údělník Vratislav se ovšem rychle dostal do sporu s novým knížetem a musel před ním uprchnout do Uher. Konrád s Otou se museli uchýlit do Prahy. Za vlády Spytihněva II. tedy Ota působil na panovnickém dvoře jako pouhý mistr kuchyně. Když ale Spytihněv roku 1061 zemřel a k moci se dostal další z bratrů, olomoucký údělník Vratislav, byl Otovi svěřen olomoucký úděl, zatímco Konrád obdržel Brněnsko. V budoucnu měli olomoucký úděl spravovat synové Oty, Brněnsko nakonec Konrád rozdělil (měl totiž dva syny) a vyčlenil znojemský úděl.


Ota I. a král Vratislav:
Mladší bratři knížete a krále Vratislava proti němu tvořili jakousi opozici, protože Vratislav se postupně snažil posílit vlastní moc na jejich úkor. Moravští údělníci také stáli za zvolením svého bratra Jaromíra pražským biskupem.

Počátkem 70 let se Ota oženil s uherskou princeznou Eufemií, zřejmě dcerou krále Bély I. a Richenzy Polské a sestřenicí druhé manželky Vratislava II. Adléty. V roce 1078 Ota společně s Eufémií založil kláštěr Hradiště u Olomouce.

Po Otově smrti v roce 1087 se vlády nad Olomouckem ujal Vratislav II., který ho poté svěřil svému synovi Boleslavovi. Vdova Eufemie s dětmi se uchýlila pod ochranu Konráda I.

Potomci:
S manželkou Eufemií († 1111) měl Ota zřejmě čtyři děti, z nichž dvě zemřely ještě v dětském věku:

Svatopluk Olomoucký († 1109), český kníže

Ota II. Olomoucký (†1126), olomoucký a brněnský údělník

Žofie z Bergu
Břetislav
Boleslava