Haseki Hürrem Sultan

manželka tureckého sultána Sulejmana Nádherného

Úmrtí:
17. dubna 1958, důvod: přirozená smrt ve spánku
Upravit profil
Haseki Hürrem Sultan, známa také jako Roxela, byla manželka tureckého sultána Sulejmana Nádherného, matka sultána Selima II.Manželka vládceSulejman I., syn Selima I. Hrozného, byl jedním z nejznámějších tureckých sultánů. V Evropě ho nazývali...

Životopis

Haseki Hürrem Sultan, známa také jako Roxela, byla manželka tureckého sultána Sulejmana Nádherného, matka sultána Selima II.

Manželka vládce
Sulejman I., syn Selima I. Hrozného, byl jedním z nejznámějších tureckých sultánů. V Evropě ho nazývali Nádherný, v Turecku Kanuni (Zákonodárce) pro zavedení souboru zákonů, vytvořených na podporu zájmů feudálů a připoutání rolníků k jejich usedlostem, jež většinou těmto feudálům náležely; fakticky jeho zákony zavedly v Turecku nevolnictví.

Do sultánova serailu, resp. do jeho harému, zvaného «Bab-us-saade (Brána blaženství)», se Roxolana dostala jako prostá konkubína, záhy se však stala Sulejmanovou velkou láskou. Sultán jí dokonce věnoval své verše (byl básníkem a psal pod pseudonymem Muhibbi). Zakrátko dosáhla toho, že dosavadní sultánova žena Gülbahar přišla o Sulejmanovu přízeň, a po léta byla jeho jedinou ženou.

Podle zákonů islámu mohl mít sultán čtyři zákonité ženy a tolik souložnic, kolik byl schopen uživit. Podle tradice se však sultánové do Sulejmana I. neženili. Fakticky se Roxolana stala první oficiální manželkou Sulejmana I. Před svatbou, jež se uskutečnila v roce 1530, přijala samozřejmě islámskou víru. Jejich prvorozený se narodil v roce 1521.

Po oficiálním svatebním obřadu Sulejman pozvedl Roxolanu do pozice baš-kaduni, hlavní ženy. Nenazval ji jinak, než "Haseki" (Milá srdci) a "Hürrem (Radostiplná). Hürrem byla nejen zkušenou milostnicí, ale i inteligentní, zajímavou společnicí, skvěle se orientující v umění i státních záležitostech. Ve dnech odloučení – Sulejman za svůj život uskutečnil 13 vojenských tažení – si dopisovali vytříbenými verši v perštině a arabštině.

Roxolana, jedna z nejvzdělanějších žen své doby, přijímala zahraniční posly a vyslance, odpovídala na dopisy zahraničních panovníků, vlivných velmožů a umělců. Měla tedy pravděpodobně významný vliv na tureckou zahraniční politiku; zachovaly se její dva listy polskému králi Zikmundu Augustovi, v nichž vyjadřovala účast po smrti Zikmunda I. Starého. Existuje teorie, že relativně vlídná politika Sulejmana vůči Polsku měla svůj původ v Roxolanině vlivu, jež pociťovala stále silné vazby k rodné zemi.

Z její iniciativy (jako první ženy v Turecku) byla v Istanbulu postavena řada mešit, lázně a madrasy (náboženské školy), kromě Istanbulu pak i např. v Mekce, Medině a Drinopolu.