Gordianus II / Marcus Antoniu Gordianus Sempronianus Romanus/, římský císař, se narodil v roce 192, jako syn Gordiana I.

Stal se místodržícím Achaje, poté konzulem, a když byl jeho zestárlý otec ustanoven prokonzulem v Africe, odjel s ním do Kartága jako jeho zástupce.

V březnu 238 přijal jeho otec na žádost šlechty v Thysdru / El-Džem/, císařský trůn. Svého syna Gordiana učinil spoluvládcem s titulem August – císařem v rovnoprávném postavení, kromě toho, že se s ním nedělil o úřad o úřad nejvyššího pontifika. Senát obě volby přivítal a potvrdil.

Po jejich zvolení vyrazil správce Numibie Capellianus v zájmu Maximina na Kartágo. Gordianus II. se vydal na pochod,aby tomu zabránil.

Capellianus se vydal na pochod s početným vojskem, dokonale vyzbrojeným všemožnými zbraněmi.

Kartaginci zvolili za velitele davu Gordianova syna. Kartaginci byli silnější, ale neměli ani řádnou organizaci ani vojenské zkušenosti, protože vyrůstali v míru, stále se bavili a chyběli jim zbraně a válečné nástroje.Každý přinesl z domova dýku, nebo sekeru a lovecká kopí. Numiďané dokázali přesně házet oštěp a byli výborní jezdci, takže řídili běh koní pouze holí, aniž používali otěží. Ti rychle zahnali množství Kartaginců, kteří nevydrželi jejich nápor a uprchli. Jednou z obětí byl i sám Gordianus II., jehož tělo se nikdy nenašlo. Jeho otec spáchal sebevraždu – snad před bitvou, nebo byl zavražděn.

Capellianus vstoupil do Kartága a nastolil vládu teroru.

Na mincích Gordiana jsou uvedeny stejné tituly, jako měl jeho otec, ale jeho podobizna se vyznačuje plnějším obličejem a vysokým, lysým čelem.

Prý byl statné postavy, s velkou chutí pil studené nápoje, byl proslulý jako učenec, vypadal skvěle, měl výbornou paměť a byl tak citlivý, že plakal, když byl nějaký chlapec při hře bit. Život trávil v zábavě – v zahradách, v lázních a příjemných hájích. Ženám nedovadl odolat, měl pro sebe vyhrazeno dvaadvacet milenek a s každou měl tři až čtyři děti. Neměl tak dokonalé způsoby jako jeho otec, ale byl stejně přívětivý.