Nicole-Anne Constance de Montalais, paní na Chambellay (* asi 1641), byla francouzská šlechtična, dvorní dáma na dvoře francouzského krále Ludvíka XIV. Stala se předobrazem postavy románu Alexandra Dumase Tři mušketýři ještě po deseti letech,...
Životopis
Nicole-Anne Constance de Montalais, paní na Chambellay (* asi 1641), byla francouzská šlechtična, dvorní dáma na dvoře francouzského krále Ludvíka XIV. Stala se předobrazem postavy románu Alexandra Dumase Tři mušketýři ještě po deseti letech, Aury de Montalais.
Slečna de Montalais vyrůstala od mládí až do svých osmnácti let na rodinném panství Chambellay se svým otcem, matkou a sestrou. Po smrti otce (1659) se její sestra vdala a ona se asi v osmnácti či devatenácti letech stala dvorní dámou na dvoře Gastona Orleánského, kde se seznámila s Louisou de La Vallière a stala se její nejlepší přítelkyní a důvěrnicí. Pak se spolu s Louisou přestěhovala do Paříže, do zámku Louvre, kde se obě staly dvorními dámami Henrietty Stuartovny, manželky Filipa I. Orleánského, bratra krále Ludvíka XIV.
Louise de la Vallière byla milenkou tohoto francouzského krále. Aura (tedy Nicole-Anne Constance) se velmi spřátelila se svou paní Henriettou a byla její tajemnicí i rádkyní. Pomáhala jí při různých dobrodružstvích, především při setkáních Henrietty s jejími milenci.
Na dvoře Ludvíka XIV. se spolu s Louise seznámila s Athénaïs de Rochechouart nebo jak byla později známa Madame de Montespan - druhá milenka francouzského krále.
Z dobových záznamů se ukazuje, že tajně intrikovala a později pracovala pro Marii Terezu, manželku krále Ludvíka XIV., které Nicole-Anne Constance donášela o mileneckém vztahu mezi Louisou de la Vallière a Ludvíkem. Ač tato slečna oplývala mnoha ctnostmi a byla velmi krásná, byla nakonec ode dvora Ludvíka XIV. vyhnána na přímluvu Henriettina milence, kterému překážela v jeho stahu s princeznou.
Po odchodu z Francie se asi na chvíli uchýlila do Španělska, později se ale vrátila na rodinné panství Chambellay. V roce 1710 prodala toto panství rodině de Racapé z toho důvodu, že byla poslední svého rodu, bez potomků, kteří by panství po ní převzali. To jsou poslední známé informace o Nicole-Anne Constance de Montalais.
Literární postava
Aure de Montalais, Louise de La Vallière a Raoul de Bragelonne
V románu Alexandra Dumase staršího Tři mušketýři ještě po deseti letech vystupuje jako slečna Aura de Montalais. Byla zde dvorní dámou na dvoře Gastona Orleánského a pak Henrietty d'Orleans, stejně jako slečna Louise de La Vallière, se kterou sdílela na zámku v Blois společný pokoj. Stala se její důvěrnou přítelkyní, ale i přes přátelství o ní shromažďovala informace, především v době, kdy Louisa byla milenkou krále Ludvíka XIV. Byla považována za notorickou pletichářku, však velmi charizmatickou, šarmantní a temperamentní a především velmi půvabnou dívku.
V románu, který začíná roku 1660, je popisována jako veselá a všímavá dívka kolem 18 až 20 let, s kaštanovými vlasy a melodickým hlasem. Je velmi vzdělaná, moudrá, lstivá a vychytralá, ovládá mnoho jazyků a dokonale rozumí politice. Dokáže každého rozesmát. Ráda poslouchá i sama vymýšlí různé vtipné příběhy. Někdy i škádlí své přátele.
Aura de Montalais se nikdy neprovdala. V románu je alespoň na chvíli zamilovaná do muže jménem Malicorne, který slečnu zčásti obdivuje, avšak nemiluje. Jde o ambiciózního mladíka, syna syndika, do kterého se Aura zamilovala (i když si to sama nepřizná) a který ji jen ”využívá” a snaží se přes ni dostat ke dvoru. Má sice v plánu si ji vzít, ale jen pro svůj vlastní prospěch. Jeho plány mu ale pokazí král, který slečnu, na přání Henrietty, pošle do vyhnanství a na Malicorna bude zapomenuto a jeho plány neuskutečněny.
Dívka po vyhnanství odjela na své rodinné panství. Literární postava je velmi podobná té historické, jak popisově, tak dějově, krom drobných detailů. V románu není napsáno téměř nic o její rodině, ví se však, že Aurélie zde nemá sestru a je tudíž jedináček.
Příbuzní Nicole-Anne Constance de Montalais
- René de Montalais - praděd
- Louise Malestroit - prababička
- Mathurin de Montalais - děd (? - zemřel v únoru 1633)
- Anne Le Voyer - babička
- Pierre de Montalais - otec (1616-1659)
- Renée Le Clerc de Sautré - matka (1620-?)
- Françoise-Charlotte - sestra (1633-1718)
- Renée de Montalais - teta
- Louise de Montalais - teta
- Françoise de Montalais - teta (zesnula v raném věku)
- Françoise de Montalais - další teta
- Gabriel de Montalais - strýc (? - 1632 Metz)
- René de Montalais - strýc
Podrobnější popis postavy (namátkou vybraný přimo z knihy)
Byla okouzlující, když se smála; krásná, když se tvářila vážně, ale byla spíš okouzlující, protože se pořád smála. Je drobné jemné postavy a je zvědavá.
Slečna de Montalais je rozmarná, proměnlivá, uzavřená, závratná, svobodná, prudérní, panna vyzbrojena drápy, Erigoné ověnčená hrozny, občas náhle obrátila a jeden pohyb jejich bílých prstů nebo jeden pohyb obláčku z jejich smějících se rtů okouzlil každého.
Byla dovádivá, smavá kráska; osmnáct až dvacet let, snědé pleti, kaštanových vlasů,nádherné očí, které se třpytily pod směle načrtnutým obočím, a stejně zářivých zubů, posazených jako perly v ústech z tmavého korálu. Každý z jejich svižných pohybů měl vznosný půvab jasný jako sluneční svit a zdálo se, že krásné děvče po světě nechodí, nýbrž tančí.
Slečna de Montalais vyrůstala od mládí až do svých osmnácti let na rodinném panství Chambellay se svým otcem, matkou a sestrou. Po smrti otce (1659) se její sestra vdala a ona se asi v osmnácti či devatenácti letech stala dvorní dámou na dvoře Gastona Orleánského, kde se seznámila s Louisou de La Vallière a stala se její nejlepší přítelkyní a důvěrnicí. Pak se spolu s Louisou přestěhovala do Paříže, do zámku Louvre, kde se obě staly dvorními dámami Henrietty Stuartovny, manželky Filipa I. Orleánského, bratra krále Ludvíka XIV.
Louise de la Vallière byla milenkou tohoto francouzského krále. Aura (tedy Nicole-Anne Constance) se velmi spřátelila se svou paní Henriettou a byla její tajemnicí i rádkyní. Pomáhala jí při různých dobrodružstvích, především při setkáních Henrietty s jejími milenci.
Na dvoře Ludvíka XIV. se spolu s Louise seznámila s Athénaïs de Rochechouart nebo jak byla později známa Madame de Montespan - druhá milenka francouzského krále.
Z dobových záznamů se ukazuje, že tajně intrikovala a později pracovala pro Marii Terezu, manželku krále Ludvíka XIV., které Nicole-Anne Constance donášela o mileneckém vztahu mezi Louisou de la Vallière a Ludvíkem. Ač tato slečna oplývala mnoha ctnostmi a byla velmi krásná, byla nakonec ode dvora Ludvíka XIV. vyhnána na přímluvu Henriettina milence, kterému překážela v jeho stahu s princeznou.
Po odchodu z Francie se asi na chvíli uchýlila do Španělska, později se ale vrátila na rodinné panství Chambellay. V roce 1710 prodala toto panství rodině de Racapé z toho důvodu, že byla poslední svého rodu, bez potomků, kteří by panství po ní převzali. To jsou poslední známé informace o Nicole-Anne Constance de Montalais.
Literární postava
Aure de Montalais, Louise de La Vallière a Raoul de Bragelonne
V románu Alexandra Dumase staršího Tři mušketýři ještě po deseti letech vystupuje jako slečna Aura de Montalais. Byla zde dvorní dámou na dvoře Gastona Orleánského a pak Henrietty d'Orleans, stejně jako slečna Louise de La Vallière, se kterou sdílela na zámku v Blois společný pokoj. Stala se její důvěrnou přítelkyní, ale i přes přátelství o ní shromažďovala informace, především v době, kdy Louisa byla milenkou krále Ludvíka XIV. Byla považována za notorickou pletichářku, však velmi charizmatickou, šarmantní a temperamentní a především velmi půvabnou dívku.
V románu, který začíná roku 1660, je popisována jako veselá a všímavá dívka kolem 18 až 20 let, s kaštanovými vlasy a melodickým hlasem. Je velmi vzdělaná, moudrá, lstivá a vychytralá, ovládá mnoho jazyků a dokonale rozumí politice. Dokáže každého rozesmát. Ráda poslouchá i sama vymýšlí různé vtipné příběhy. Někdy i škádlí své přátele.
Aura de Montalais se nikdy neprovdala. V románu je alespoň na chvíli zamilovaná do muže jménem Malicorne, který slečnu zčásti obdivuje, avšak nemiluje. Jde o ambiciózního mladíka, syna syndika, do kterého se Aura zamilovala (i když si to sama nepřizná) a který ji jen ”využívá” a snaží se přes ni dostat ke dvoru. Má sice v plánu si ji vzít, ale jen pro svůj vlastní prospěch. Jeho plány mu ale pokazí král, který slečnu, na přání Henrietty, pošle do vyhnanství a na Malicorna bude zapomenuto a jeho plány neuskutečněny.
Dívka po vyhnanství odjela na své rodinné panství. Literární postava je velmi podobná té historické, jak popisově, tak dějově, krom drobných detailů. V románu není napsáno téměř nic o její rodině, ví se však, že Aurélie zde nemá sestru a je tudíž jedináček.
Příbuzní Nicole-Anne Constance de Montalais
- René de Montalais - praděd
- Louise Malestroit - prababička
- Mathurin de Montalais - děd (? - zemřel v únoru 1633)
- Anne Le Voyer - babička
- Pierre de Montalais - otec (1616-1659)
- Renée Le Clerc de Sautré - matka (1620-?)
- Françoise-Charlotte - sestra (1633-1718)
- Renée de Montalais - teta
- Louise de Montalais - teta
- Françoise de Montalais - teta (zesnula v raném věku)
- Françoise de Montalais - další teta
- Gabriel de Montalais - strýc (? - 1632 Metz)
- René de Montalais - strýc
Podrobnější popis postavy (namátkou vybraný přimo z knihy)
Byla okouzlující, když se smála; krásná, když se tvářila vážně, ale byla spíš okouzlující, protože se pořád smála. Je drobné jemné postavy a je zvědavá.
Slečna de Montalais je rozmarná, proměnlivá, uzavřená, závratná, svobodná, prudérní, panna vyzbrojena drápy, Erigoné ověnčená hrozny, občas náhle obrátila a jeden pohyb jejich bílých prstů nebo jeden pohyb obláčku z jejich smějících se rtů okouzlil každého.
Byla dovádivá, smavá kráska; osmnáct až dvacet let, snědé pleti, kaštanových vlasů,nádherné očí, které se třpytily pod směle načrtnutým obočím, a stejně zářivých zubů, posazených jako perly v ústech z tmavého korálu. Každý z jejich svižných pohybů měl vznosný půvab jasný jako sluneční svit a zdálo se, že krásné děvče po světě nechodí, nýbrž tančí.