Vladislav I.

český kníže

Úmrtí:
12. dubna 1125
Upravit profil
Vladislav I. (datum narození neznámé, † 12. dubna 1125) byl českým knížetem od října 1109 do prosince 1117 a znovu od 16. srpna 1120 do své smrti 12. dubna 1125. Byl synem krále Vratislava II. a Svatavy Polské, třetím z Vratislavových synů, kteří...

Životopis

Vladislav I. (datum narození neznámé, † 12. dubna 1125) byl českým knížetem od října 1109 do prosince 1117 a znovu od 16. srpna 1120 do své smrti 12. dubna 1125. Byl synem krále Vratislava II. a Svatavy Polské, třetím z Vratislavových synů, kteří se vystřídali na českém trůně.

Po Svatoplukově smrti byl uznán českým knížetem, ale ze strany svého bratra Bořivoje II. a Svatoplukova bratra Oty II. Olomouckého byla jeho moc ohrožena. Vladislav získal podporu císaře Jindřicha V. Ten v lednu 1110 na setkání znepřátelených stran v Rokycanech potvrdil jeho vládu. Kníže se poté tvrdě vypořádal se svými odpůrci, mladší bratr Soběslav uprchl do Polska, kde na svoji stranu získal krále Boleslava III. Křivoústého; postupně došlo k několika polským vpádům do Čech.

V lednu 1114 dosáhl Vladislav I. významného diplomatického úspěchu. Na svatbě Jindřicha V. s Matyldou Anglickou v Mohuči zastával jako kníže úřad nejvyššího číšníka. Tato událost byla předstupněm pro právo českých panovníků náležet mezi kurfiřty a volit německého císaře.

Od roku 1115 se znepřátelení představitelé přemyslovského rodu postupně sbližovali. Soběslav se vrátil do vlasti a získal úděly Žatecko, Brněnsko a Znojemsko; Olomoucko bylo Otovi II. vráceno již dříve. Koncem roku 1117 se do Čech vrátil Bořivoj II., Vladislav I. mu z nepříliš jasných příčin dobrovolně předal vládu a pro sebe si vyčlenil panství ve východních Čechách.

V létě 1120 se Vladislav I. znovu ujal vlády, Bořivoj II. prchl do Uher. Poslední roky byly opět ve znamení rozporů – Soběslav byl zbaven moravských údělů a hledal útočiště v cizině. Brněnsko získal Ota II. Olomoucký, Znojemsko Litoldův syn Konrád. Až nedlouho před smrtí se Vladislav se Soběslavem smířili a Soběslav byl uznán za nástupce.

S manželkou Richenzou, dcerou hraběte z Bergu, měl Vladislav I. čtyři děti, mezi nimi pozdějšího knížete a krále Vladislava II.